Domovem libečku je Irán. Ve středověku jej hojně pěstovali v klášterních zahradách a vyráběli z něj extrakt proti uštknutí hadem. Kvůli jeho výrazné kořeněné vůni nazýváme libeček také „rostlinné magi“
Lidově se tato statná, původně středomořská rostlina jmenuje „americký celer“ a v našich zahrádkách se často pěstuje pro krásu i jako kuchyňská zelenina a koření. Jako léčivá droga slouží především kořen, někdy i listy a semena.Pro svůj vysoký obsah vitaminů má libeček v bylinkářské praxi hlavně preventivní význam a jeho použití se doporučuje hlavně v čerstvém stavu. Sušený kořen můžeme přidávat do různých čajových směsí, neboť tato droga čistí krev, zlepšuje krevní oběh, pomáhá při onemocnění srdce, menstruačních potížích, zánětech kloubů, dně, rozpouští žlučové a močové kameny. Celkově posiluje organismus a působí jako mírné afrodiziakum.Samotné použití libečku se nedoporučuje, protože dráždí ledviny. Uplatňuje se v různých směsích, nejvhodnější je jeho větší použití v kuchyni.

VN:F [1.9.2_1090]
Rating: 0.0/10 (0 votes cast)

Komentáře receptu

Webdesign: Kabris|NET